Zdravím všechny čtenáře. Je skvělé, že náš blog navštěvuje tolik fanoušků. Koloběžkový sport v těchto dnech roste více než cena zlata. Před několika lety jsem uvažoval o tom, že zkusím Tour de France ujet na koloběžce – jediný možný cíl každého koloběžkového cestovatele a fanouška Tour. Tento projekt jsem však vzdal jako nemožný.
Ovšem nyní jsem zjistil, že Ultima jde s nadšením (někdo by řekl možná bláznivě) do toho. U toho NEMOHU chybět! Nebude to však procházka růžovou zahradou – určitě jde o pokus o nejambicióznější koloběžkový počin historie . Naše motivace tak nezná mezí.
200 km denně, hory, 3 týdny v řadě – to je hodně. Budeme pomalejší než cyklistický peloton a protože na silnici strávíme více času než cyklisté a přitom budeme méně odpočívat, nepojedeme určitě naplno:) To však znamená jediné – ještě více času strávených na silnicích. Chtěl bych počítat s 10 hodinami práce na koloběžce, dalšíma dvěma na jídlo, hodinou na další zpoždění (defekt, bloudění, prokletý protivítr, ztráta ponožek, ztráta podpůrného týmu v jedné z francouzských hospod apod.) a dalšími dvanácti hodinami na spánek. Jenomže den nemá 25 hodin, takže budeme muset něco z toho přeskočit a jízda to nebude (no ale třeba osobní hygiena, tu určitě nelze vynechat. Chlapci, čistěme si zuby!!!).
Dny, kdy se budeme cítit silní, budou nezapomenutelné, ovšem my pojedeme společně, ne pro vítězství jednoho, ale všech. O přežití budou rozhodovat slabé dny a na ty se musíme připravit. Obávám se, že ne všichni to dokáží. Dostaneš chřipku? Konec! Dehydratace, zranění – konec! Každý bude mít špatné dny, ale kvůli nim tu bude tým, který pomůže se přes špatný den probojovat k lepšímu. Pokud vše dobře půjde, dokážeme se postarat nejen o sebe, ale také o zdraví našich spolubojovníků, takže přes špatné dny se dokážeme probojovat k těm lepším a ... můžeme to dokázat. Nejtěžší je vždy člena týmu opustit („Trhni si nohou“ je možná nejlepší český ekvivalent pro tuto situaci). Každopádně to nejlepší, co můžeme udělat, je trénovat své slabé stránky tak, aby tým byl konsistentní, aby byl schopen jet stejným tempem.
Mé nejslabší stránky jsou tyto:
1) Žaludek. Tomu nedělá dobře, když to kapánek přešvihnu. Pomoci může dobrá celková kondice (taková, abych nikdy nejel na limitu toho, co vydržím) a dlouhé nonstop tréninky. Svůj trénink tedy založím na spoustě krosového běhání, které je skvělé pro obecnou fyzičku, a nějakém tom adventure závodění, během kterého jde vždy o ultradlouhou tréninkovou zátěž. Obojí otestuje můj žaludek.
2) Achilovky. Těm se nedaří nikdy nejlépe, hlavně v dlouhých stoupáních. Začal jsem již před měsícem – s poskoky na jedné noze. Cestou na autobus – 20, cestou z práce – 30, atd. V tom budu pokračovat další rok a půl, vynechám jen po těžkých koloběžkových trénincích a regeneračních dnech. Vždy poslouchám pečlivě svoje tělo, radši méně než více. Důležitá je pravidelnost, ne intensita.
3) Přední část chodidla. Nejvíce bolí po dlouhých etapách po rovině. Pomohou opět zmíněné poskoky a také pomalé navyšování kilometráže na jaře. Z obou důvodů budu používat dva páry bot. Koloběžkové tretry a měkčí běžecké boty s vyšší patou. Lepší je ztratit nějakou tu energii než si odpálit nohy.
A nejslabší články celého týmu?
Deštivé dny plné protivětru. Těm se nelze bránit. Chce to jen pokoru, igeliťáky na ruce, vazelínu do rozkroku, zadní blatník, a nekonečné hodiny dřiny. Nejlepší přípravou je prostě najezdit co nejvíce. Tour bude o 300.000 odrazech – to není zase tak moc (jen tak mimochodem, 3 týdny mají 1.800.000 sekund, takže to máme jeden odraz za 5 sekund ... to by šlo).
Pokud budeme dobře připraveni, začneme Tour v pohodě, budeme si užívat slunečných dnů, nejhezčích silnic Francie, pokud ne celé Evropy a budeme se těšit na vzrušující alpské sjezdy. K tomu možná přidáme něco z vyhlášené francouzské kuchyně.
Tour by měla tradičně začínat v Pyrenejích a poté zamířit do Alp. Mám jeden sen – poslední horský den bude končit na Alpe d´Huez. Právě tam budou koloběžkáři z mnoha zemí aby si ho vyjeli s námi a tifosi všude kolem trati. A my budeme stále dost silní na to, abychom si tam zazávodili. (Bonus by byl Dirk s Genepi na cílové pásce – Ahoj Dirku).
Alpo
bob dymond | 02.01. 2012 18:49
So great to hear from you again, Alpo! I was thinking that the knee injury and married life would end your career. Yeah, right! Can one assume that you will be the Directeur Sportif for the Tour team? Do you have a support crew selected? One more potential problem: The excitement of the TDF and the urging of the spectators may force the team to exceed their limits. There will be temptation to amaze the crowd. You all will need to stay disciplined and not get too excited. Again, I say it's great to see you back on the road. My memory of '06 WC, the kayaking in the harbor and riding in your father's old Lada is a great treasure of mine. Wishing you many happy miles! Hyvin potku!