První zkouška roku v podobě dlouhých distancí proběhla na Třeboňsku o dvou svátečních prodloužených víkendech. Výsledkem je něco málo pod 1000km na rovině i v kopcích se slušným výsledkem...
Dva prodloužené víkendíčky na jaře a kilometry pěkně naskakují. Po extempore ve Státech se pan Jan dal opět do kupy a je zpět v distanční formě.
Vše proběhlo na světoznámé haciendě v obci Hrachoviště na Třeboňsku, která jest ideálním východiskem na rovinaté u brutálně horské etapy.
První svátky byly takříkajíc rozjezdové. Nejprve skládání tuny polen na hromady a pak lehký rozjezd na pivo a zpět. V neděli přišlo na řadu rozložené necelé kilíčko – dopoledních 40km po okolí a odpolední pěkný výlet k Rožmberku po luzích a hájích za rovnou padesátku s pikantní polotmavou čtrnáctkou v pivovaru Regent.
Pondělí s panem Liškou znamená jediné – brzké vstávání a kilíčko v čase něco málo přes pět hodin s trochou kopců a vrchařskou prémií na pro pana Lišku posvátnou Hlincovu horu. Trošku zahrozilo hlaďákem na 70. Kilometru, ale sušenka Milada vše uvedla na pravou míru.
Úterý už jen lehké vyjetí, první jarní koupání u Suchdola a návrat domů.
Zaděláno bylo tedy na pořádné dištance v druhém týdnu. Bohužel počasí nepřálo a občas se objevil déšť.
Sobotní pozdní nástup na haciendu znamenal dopolední krásný rovinatý výjezd po cyklostezkách v okolí Lužnice. Odpoledne bylo v plánu totéž, nicméně déšť mě a můj cyklistický doprovod zastavil již něco po stovce, celkem to bylo okolo 130km pohodovým tempem.
Neděle znamenala budíček před šestou a kompletní přejezd Novohradských hor. Osamělou krajinou si to šinul pan Jan přes Dobrou a Hojnou Vodu k Dolnímu Dvořišti a zpět. Bohem zapomenuté stezky v prudkých kopcích, hluboké lesy a nikde ani živáčka – paráda. Odměnou byla kremrole v Trhových Svinech a nejen jedna. Sečteno podtrženo 150km v kopcích za devět a půl hoďky zadrženě.
No a pondělí – královská etapa z Hluboké nad Vltavou přes Prachatice, Vimperk nahoru na Šumavu a přes Borovou Ladu, Velvary a Křišťanov zpět. Parádní výlet s převýšením 2500m mi dal za uši zejména okolo Prachatic, kde se 12% stoupání střídají jedno po druhém tam a zpět. Na Šumavě byla zima, a tak jsem vynechal Kvildu a říznul to pěkně podél trasy Tour de Šumava do hospůdky v Borové Ladě na tři čaje a řízekJ Odpoledne bylo již hezky a sjezdy zpět do Budějické pánve, to je opravdová lahůdka, zvlášť když Temelín tak krásně dýmá…
Poslední etapa byla za 176km a necelých 12 hodin štreky, kupodivu s bezbolestným dojezdem a bez svalovice. Na dištance je zaděláno. Teď už zbývá jen točit a točit a točit….
Guido | 11.05. 2012 23:27
well done!! (I like your Czech report and Dr. Google translating it...)